Nedávno jsem narazil na podnětný citát – „Všechny problémy lidstva pocházejí z naší neschopnosti posedět tiše o samotě v místnosti.“ (Blaise Pascal). Skutečně je to takový problém? A proč tomu tak je?
Z vlastní zkušenosti mohu říci, že to tak jednoduché není. Nejsme na to prostě zvyklí. Člověk se k tomu dostane spíše na něčí popud nebo musí sám toužit po tom to zkusit. Že bychom to zkoušeli třeba ve škole, tak to jistě nejde říci.
Ale nedejme na subjektivní pocity. Máme na to studie. V jedné z nich byli účastníci požádáni, aby seděli v nevybavené místnosti bez telefonu, něčeho ke čtení nebo psaní, a to po dobu 6 až 15 minut. Výsledky jsou možná trochu překvapující tím, že ačkoliv se jedná o málo času, většina účastníků tuto zkušenost neocenila. Nelíbilo se jim. Mnozí popisovali, že jejich myšlenky neustále někam ulétávaly (jaké překvapení). Dokonce to došlo tak daleko, že někteří účastníci si radši sami dali jemné elektrické šoky, než aby byli sami se svými myšlenkami. Lepší trochu bolesti než nuda 🙂
Takže v tom skutečně nejsme dobří. Proč to ale přesto nejen vyzkoušet, ale i pravidelně aplikovat? Ostatně například meditace je hodně o zklidnění a zpomalení. Psát o přínosech meditace by bylo nošením dříví do lesa. Zde je zajímavý článek, který vám řekne, že občas se nudit je skvělé (a také vám řekne, jak to dělat dobře).
Za sebe mohu říct, že nějaký čas sám se sebou, a to bez nějakých externích vlivů, je prospěšný. Ale musíte si to hlídat (já si např. dám i upomínku, abych na to nezapomněl). Vyzkoušejte a uvidíte. Nemáte co ztratit a třeba tato pauza ve vaše uspěchaném životě může mít velmi prospěšné účinky.
0 komentáøù