Čím to je, že někteří lidé mají obrovský úspěch a ostatní ne? Kde vzniká předpoklad k tomu, že se někdo stane světovým myslitelem, umělcem nebo muzikantem a na kolik hraje v úspěchu roli píle?
Kde se v lidech bere předpoklad k úspěchu?
Asi všechny nás už někdy napadlo, jestli je přímá úměra v hodinách strávených vylepšováním našich schopností a konečnou úrovní těchto schopností. Jak silné propojení je mezi pílí a úrovní našich schopností?
Experty se rodíme nebo staneme?
Psychology stále zajímá, jestli například pro to, abychom hráli lépe na piano, stačí pouze trénovat déle. Mnoho z nich se totiž domnívalo, že experty se jednoduše narodíme. Postupně tedy začali zjišťovat, nakolik se liší počet hodin strávených zlepšováním dané činnosti a skutečným zlepšením mezi jedinci.
Výzkum hodin strávených nad činností: Rozdíl až 7 000 hodin
Anders Ericsson a jeho kolegové provedli výzkum na elitních houslistech z Berlínské hudební akademie. Požádali je, aby zaznamenali, kolik hodin stráví nad trénováním a přišli na poměrně zajímavou věc. Houslisté, kteří jsou považováni za amatéry/začátečníky trénovali 2 000 – 5 000 hodin, zatímco profesionálové strávili hraním na housle až 10 000 hodin. To by nebylo až tak překvapivé, kdyby nebyl proveden další výzkum na dvojčatech.
Studie s dvojčaty, aneb když jedno cvičí více, není lepší
Psycholog Robert Plomin z King’s College London provedl výzkum na více než 15 000 dvojčatech. Všechny je podrobil testům, které zahrnovaly například umění malování (například načrtnutí člověka). Přišel na to, že identická dvojčata budou mít velmi pravděpodobně stejný talent, také i proto, že jednovaječná dvojčata sdílí 100% genů, zatímco dvojvaječná kolem 50%.
Hudební sluch a cvičení
V jiné studii, kde tým vědců z Karolinska Institute ve Švédsku prováděli výzkum na dvojčatech a jejich hudebním talentu, bylo zjištěno, že nezáleží na tom, jestli jedno dvojče trénuje více, než to druhé. Tóny rozeznají oba úplně stejně.
Usain Bolt byl odjakživa výrazně lepší, aneb Na genech záleží
Biolog Michael Lombardo zase zkoumal olympijské sprintery a přišel na to, že běžci jako Jesse Owens nebo Usain Bolt byli jednoznačně úspěšnější od úplného začátku, kdy měli s ostatními podobné množství zkušeností. Závěr všech těchto studií? Jednoduše záleží na biologických predispozicích.
Ať už se nám to líbí nebo ne, díky genům jsme předurčeni k tomu, abychom byli muzikanty, sportovci, hudebníky, anebo někým úplně jiným. Důležité je odhalit náš vlastní talent a neplýtvat penězi ani energií na něco, v čem můžeme do budoucna být nejlépe průměrní.
Neplýtvejme energii na něco, v čem můžeme být i přes veškerou snahu nakonec nejlépe průměrní.
Důležité je ale stále pamatovat na jednu věc: Kardiochirurgem prostě nemůžou být všichni, stejně jako muzikantem nebo malířem. Někomu se daří ve sportu a někdo má zas předpoklady k tomu, stát se skvělým běžcem. Stále jsme ale všichni stejnými lidmi se stejnými lidskými právy a nikdo není lepší, než ten druhý.
Tento článek je založen na příspěvku z webu Businessinsider.
0 komentáøù
Trackbacks/Pingbacks