Každý chceme být v práci nebo obecně v životě něčím výjimečný. Lepší než ostatní. Naštěstí dnes už máme studie a výzkumy, které nám řeknou, jak toho docílit. Jedním ze stěžejních článků, které jsem na toto téma četl je Mundanity of Excellence, který doporučuji i v sekci s knihami a články. V tomto krátkém článku si rozptýlíme nějaké zažité představy a mýty o výjimečnosti.
Co se to ovšem výjimečnost? Podle článku, a já s tím souhlasím, je to trvalá schopnost doručovat skvělé výsledky (consistent superiority of performance v angličtině). Důležité je všimnout si dvou věcí. A sice tato schopnost je trvalá. Tedy není to ždáný náhodný jeden výsledek nebo úspěch. A za druhé ty výsledky musí být skvělé, nadstandardní.
Než se pustíme blíže do výjimečnosti a jak jí dosáhnout, řekněme si spíše naopak – co výjimečnost neprodukuje. V článku autor zmiňuje tyto 3 body:
- Nestandardní osobnost: V článku, který je postaven na rozsáhlé studii o plavcích, autor říká, že výjimeční sportovci nebyli nějací divní lidé, samotáři apod. Určitě nebyli nijak odlišní odběžných lidí, které běžně vídáte a znáte.
- Kvantitivní (množstevní) změny v chování: Výjimeční sportovci nebyli ti, kteří trénovali nějak více než ostatní. Ono na té top úrovni se tomu věnují všichni dost podobně. Tedy závěr byl, že více činnosti samo o sobě (bez kvalitativních změn – a o tom bude řeč později) neprodukuje výjimečnost. Taky není jisté, že kdybyste pracovali 2x více hodin než kolegové, tak byste byli 2x lepší.
- Talent: Pokud jste si mysleli, že ti nejlepší jsou ti, kteří mají talent a jsou tedy obdarováni, tak toto je jeden z nejčastějších mýtu ve studiu výjimečnosti. Talent sám o sobě vám nezaručí, že budete ti nejlepší. Ostatně je mnoho velmi talentovaných lidí, kteří nakonec svůj potenciál nevyužili.
Co tedy způsobuje výjimečnost? A jak jí dosáhnout? O tom si povíme v dalším z příspěvků na téma výjimečnost.
0 komentáøù