Jak dlouho trvá, než se člověk dostane mezi nejlepší? A co dělají ti nejlepší jinak, než zbytek lidí?
John Hayes, profesor psychologie na Carnegie Mellon University, se snažil zjistit, jaká je role úsilí, cviku a znalostí v závislosti na pozici ve společenském žebříčku. Studoval ty nejtalentovanější jedince v historii jako třeba Picassa nebo Mozarta, a chtěl přijít na to, díky čemu se stali světovou třídou v tom, co dělají.
Psycholog John Hayes se snažil zjistit, jaké rozhodnutí a zkušenosti vedly k úspěchu světových talentů a hvězd.
„10 let ticha“
Hayes začal svůj výzkum zkoumáním úspěšných skladatelů. Analyzoval tisíce skladeb z let 1685-1900 a pokládal si u toho otázku: „Jak dlouhá byla cesta jednotlivých skladatelů od pouhého zájmu o hudbu k světově úspěšným skladbám?“
Hayes shromáždil 500 výjimečných skladeb 76 různých skladatelů. Poté Hayes porovnal, jak dlouho jednotliví skladatelé pracovali, než složili právě ony životní skladby. Zjistil zajímavou věc, a to, že 487 skladeb bylo složeno až po 10. roce jejich hudební kariéry. Pouze 3 skladby byly složeny v 8. nebo 9. roce od započetí kariéry.
I Mozart musel trénovat
Co z toho pro nás vyplývá? Přestože někteří lidé mají impozantní a výjimečný talent, i samotný Mozart musel pracovat 10 let, než vytvořil něco, co se stalo skutečně populární. Hayes proto pojmenovat toto období jako „10 let ticha“. Tuto studii potvrdil i profesor K. Anders Ericsson, který ve svém výzkumu zjistil, že k úspěchu je potřeba 10 000 hodin tvrdé práce.
Jak trénují ti nejlepší?
Kobe Bryant je jeden z nejlepších basketbalistů na světě. V roce 2012 byl Bryant vybrán do amerického týmu, jehož trenérem byl toho čas muž jménem Robert. Jednoho dne Robert zjistil, v čem se skrývá kouzlo Bryantova úspěchu.
Noc před prvním zápasem Robert sledoval Casablancu, a usínal kolem půl čtvrté ráno. Za půl hodiny ho ale vzbudil telefon. Byl to Kobe. Omlouval se, zda Roberta neruší, a když Robert odpověděl, že ne, Kobe ho poprosil, zda by mu mohl pomoci s ranním tréninkem.
Tak trochu jiný trénink
Když Robert dorazil do tréninkové místnosti, uviděl Kobea, který byl už úplně zpocený. Nebylo ani 5 hodin. Poté společně cvičili další hodinu a půl, a poté si dali ještě 45 minut zvedání váhy. Robert přišel do hotelu, a padnul únavou. Když poté v 11 ráno přišel Robert k mužstvu, uviděl Kobea, jak opodál střílí na koš.
Robert přišel ke Kobeovi a říká: „Dobrá práce dnes ráno. V kolik jsi skončil?“ A Kobe na to: „Cože? No, právě teď. Chtěl jsem dát 800 košů, takže no, vlastně zrovna teď.“
Kobe svých 10 000 hodin ročně očividně odcvičí. Pojďme se na styl jeho přípravy podívat ještě podrobněji.
Záměrný trénink (deliberate practice)
Kobe není jen příkladem tvrdé práce. Kobe cvičí účelově. Je rozdíl mezi tím, kdy jeden basketbalista vstřelí za hodinu 50 košů, a kdy druhý za stejný čas košů 200. První z nich si dává přestávku na hovor s ostatními, zatímco druhý má pomocníka, který mu míč po každém pokusu podává, a ještě k tomu komentuje jeho styl a vzdálenost.
První basketbalista je zaměřen na konkrétní činnost – tedy střílení košů. Druhý má prostě trénink.
Hudebníci, umělci, atleti
Výzkumní zjistili, že záměrný trénink existuje v každém odvětví. Ti nejlepší hudebníci nebo umělci nemluví o tom, že pracují hodně, ale mluví o konkrétních schopnostech, které se snaží v současné dob rozvíjet, a kterým se věnují v celé šíři.
Jak můžeme záměrný trénink aplikovat v každodenním životě?
Možná nemáme přirozený talent jako Kobe Bryant ani absolutní hudební sluch Mozarta. Pokud ale věnujeme svých „10 let ticha“ do něčeho, v čem cítíme, že můžeme být jednou úspěšní, vyplatí se to. Můžeme ke svým snům přistupovat se stejným úsilím, jako světoví talenti. Možná se nám nebude dařit hned od začátku, ale v tom to je. Vytrvat, zvednout se ze země, a pokračovat dál.
Takže – věnujete svůj čas do svých snů? Anebo prostě jen doufáte, že to vyjde?
Článek je založen na tomto článku z anglického blogu.
0 komentáøù